Cesta zlata z hlubin Země na povrch je fascinujícím příběhem o kosmickém násilí a geologických zázrakech, který se brzy může skončit.
Zbývá jen 15 let zlata? Vědci odhalují, jak se drahé kovy dostaly z jádra Země na povrch
Zlato přitahuje pozornost lidí již po tisíciletí a září nejen jako symbol bohatství, ale také jako kosmická relikvie. Ale co když zlato, kterého si dnes tak ceníme, dochází a jeho cesta z hlubin Země je mnohem neobvyklejší, než jsme si kdy dokázali představit? Nedávný výzkum odhaluje skrytou historii toho, jak se zlato a další drahé kovy dostaly z jádra planety na její povrch, a osvětluje tak bouřlivou minulost naší planety i limity budoucích zásob.
Odkud se ve skutečnosti bere zlato na světě
Dlouho jsme věděli, že zlato rozptýlené po Zemi nevzniklo zde, ale bylo sem přineseno dávnými kosmickými událostmi. Masivní hvězdy explodující v supernovách a vzácných hypernovách nebo srážející se neutronové hvězdy poskytovaly výbušnou energii potřebnou k vytvoření těžkých drahých kovů, jako je zlato, stříbro a platina. Tyto prvky cestovaly vesmírem jako drobné částice a nakonec dopadly na Zemi před miliardami let.
Vzhledem k tomu, že tyto kovy jsou neuvěřitelně husté, ponořily se hluboko pod zemskou kůru a zmizely v tekutém jádru planety více než 1860 mil (3000 kilometrů) pod povrchem. To, co dnes těžíme, se tak daleko nedostalo. Místo toho pozdější meteoroidy a asteroidy dopravily kovově bohatý materiál, který uvízl v horní části pláště, kde ho konvekční proudy po miliardy let vytlačovaly nahoru. Tento tichý, ale mocný proces přivedl drahé kovy dostatečně blízko k povrchu, aby vytvořily zlatonosné řeky a skalní útvary, které dnes známe.
Nová studie o zlatě stoupajícím z nitra Země
Může se zlato objevit ještě hlouběji v nitru Země? Vědci z Carlton University v Kanadě a z univerzity v Göttingenu v Německu našli přesvědčivé důkazy, že je to možné. Jejich výzkum se zaměřuje na „plášťové plumes“ – stoupající proudy roztavené horniny, které vznikají poblíž hranice mezi jádrem Země a pláštěm.
Tyto plumes fungují jako dopravní pásy, které přepravují nejen magmu, ale také stopové množství dražších kovů, jako je zlato, a vzácné izotopy, jako je ruthenium . Havaj, Samoa a Tahiti jsou známé vulkanické ostrovy, které se vytvořily na vrcholech těchto plumes, tisíce kilometrů od typických vulkanických zón. Při analýze bazaltu z havajských sopek vědci objevili těžký izotop 100RU, který je spojen s materiálem z jádra Země. Tento průlom ukazuje, že plumy pláště mohou vynášet materiál jádra, včetně cenného zlata, na povrch.
To zpochybňuje předchozí předpoklady, že jádro Země je izolované, a naznačuje, že zásoby drahých kovů v blízkosti povrchu závisí na silných dynamických silách hluboko uvnitř planety.
Poslední šťouch: budoucnost těžby zlata a úvahy
Navzdory těmto vzrušujícím objevům existuje jedna střízlivá skutečnost: světové zásoby ekonomicky těžitelného zlata jsou omezené. Odborníci odhadují, že je k dispozici méně než 57 000 tun, což při současném tempu těžby vystačí pouze na 15 let.
