Každodenní návyky často vedou k únavě a lenosti , což u mnoha lidí vede k tomu, že si po příchodu domů zvykají lehnout si na gauč a před spaním nechtěně upadnou do hlubokého spánku. Ačkoli to souvisí s příznaky vyhoření , různí psychologové a instituty vyvinuli pochopení pro zkušenosti těch, kteří usínají na gauči. V tomto smyslu to souvisí s osobnostními rysy, způsoby zvládání stresu a dokonce i složitějšími emocionálními vzory. Zpravidla je usínání na gauči známkou fyzického vyčerpání. V mnoha případech však odráží nevědomý způsob hledání útočiště, odpojení se a vyhýbání se určitým povinnostem.
Mnoho lidí má ve zvyku spát mimo svou postel a toto chování, pokud se opakuje, může být vyjádřením toho, jak člověk prožívá svou každodenní rutinu, jak reguluje své emoce a jak komunikuje se svým okolím. Pohovka zaujímá v domě klíčové místo jako prostor pro relaxaci, ale je také prvkem, který podporuje sociální aktivitu. Postel symbolizuje intimitu, plánovaný odpočinek a přechod ke spánku jako součást strukturovanější rutiny. Lidé, kteří usínají na gauči, proto mohou být lidé, kteří méně plánují, odkládají rozhodnutí nebo pociťují určitou úroveň stresu, který nedokážou správně nasměrovat. Podle údajů společnosti pro spánek mnoho dospělých špatně spí z fyziologických důvodů, kvůli nevhodným návykům a špatné hygieně spánku, včetně spánku na místech, která nejsou vhodná k odpočinku.
Jak vypadají lidé, kteří usínají na gauči?
Multitaskingoví lidé a jejich potíže s odpojením
Jednou z nejčastějších vlastností těch, kteří usínají na gauči, je to, že jsou multitaskingoví. „Jsou to lidé, kteří žijí intenzivním životem, mají mnoho povinností nebo aktivit najednou a večer se cítí morálně vyčerpaní, ale nedokážou vypnout,“ tvrdí společnost pro studium spánku.
Podle údajů Evropského institutu pozitivní psychologie je pro mnoho multitaskerů obtížné zakončit den uvolněně. Usínají před televizí nebo při kontrole svých telefonů, jako by je jejich tělo nutilo zpomalit.
Tento typ osobnosti se často spojuje s lidmi s vysokými nároky na sebe sama. Když se tedy člověk příliš namáhá a nedopřeje si vědomý odpočinek, tělo si nakonec najde cestu ven. „V takových případech představuje usínání na gauči odpojení, které nahrazuje zdravý, plánovaný režim odpočinku,“ komentuje institut.
Skłonnost k osamělosti a potřeba emocionální podpory
Dalším rysem, který může charakterizovat ty, kteří pravidelně usínají na gauči, je sklon k osamělosti. Lidé, kteří žijí sami nebo pociťují emocionální izolaci, mohou tuto zónu proměnit ve své hlavní útočiště.
Katedra psychologie univerzity v Cambridge vysvětluje, že v podmínkách neustálé osamělosti lidé často mění své návyky, aby kompenzovali nedostatek emocionálních vazeb. Tímto způsobem vytvářejí nové „rituály“, které nám dávají falešný pocit sounáležitosti nebo struktury.
Usínání na gauči je nevědomá volba, aby člověk nemusel bloudit po prázdné ložnici. V tomto smyslu gauč plní funkci mostu mezi dnem a nocí, prostoru, který narušuje ticho domova a minimalizuje břemeno osamělosti.
Toto chování však může být spojeno také s příznaky úzkosti nebo osobní nespokojenosti a v některých případech může přerůst v závažnější poruchy spánku.
Řízení času a rozhodnutí vyhýbat se odpovědnosti
Lidé, kteří usínají na gauči, mají také sklon vyhýbat se svým povinnostem. Toto chování může souviset s prokrastinací nebo obtížemi při zvládání každodenních úkolů.
Místo toho, aby se věnovali úklidu a hygieně, například sprchování, přípravě oblečení na další den nebo zhasnutí světla, někteří lidé dávají přednost okamžitému odpočinku a odložení svých povinností.
Podle údajů Asociace behaviorální psychologie je takové chování formou kognitivního vyhýbání se. „Úkol nebo situace, která vyvolává nepohodlí nebo nudu, je vědomě vyhýbána, i když je součástí péče o sebe sama.“
Když člověk usne v křesle, ztrácí spojení mezi dnem a nocí, což má negativní vliv na jeho cirkadiánní rytmus. „Spánek se stává fragmentárnějším, méně klidným a vzniká pocit nahromaděné únavy,“ tvrdí společnost pro spánek.
A co když se spánek na gauči stane vaším zvykem?
Pokud člověk občas spí na gauči, nepředstavuje to vážný behaviorální nebo psychologický problém. Pokud se však stane opakovanou praxí, která nahrazuje spánek v posteli, je důležité věnovat pozornost emocionálnímu kontextu, který to obklopuje.
Národní institut spánku USA zdůrazňuje význam udržování správné spánkové hygieny. To znamená spát v posteli, podle pravidelného rozvrhu a v prostředí, které napomáhá odpočinku.
