Kdo nesnil o procházce lesem a náhlém návratu domů s úchvatnou kořistí? Přesně to se stalo Slavomirovi a Šimonovi Milevským, otci a synovi, kteří při hledání římské cesty nedaleko Pomechówka (Mazovské vojvodství, Polsko) narazili na 17 starožitných mincí. Jejich překvapení bylo nemalé: hodnota mincí přesáhla 100 000 eur, což z jejich výletu udělalo nejvýnosnější v roce.
Tento objev také vzrušil numismatiky, kteří jsou vždy na lovu těchto pokladů, které obvykle zůstávají ve vitrínách cizích lidí. A jako by toho nebylo dost, je tento příběh prodchnut historickou záhadou a ozvěnou válečného tajemství. Podívejme se na něj podrobněji.
Co přesně našli v Pomehuveckém lese?
Manželé, členové Triglavského historicko-výzkumného spolku, v doprovodu polského sdružení badatelů „Gusaria“, objevili 17 mincí ze 16. a 17. století v stavu, který je prakticky vhodný pro výstavu. Archeolog Piotr Duda je nazval „bílými vránami“ (velmi obrazné označení jejich vzácnosti) a dodal, že se pravděpodobně jedná o „jeden z největších pokladů tohoto druhu, který byl dosud objeven v Polsku a bezpochyby v Mazovsku“.
- Taler Sigismunda III. Vasy (1630, ražený v Toruni): v roce 2023 byl méně zachovalý exemplář prodán v aukci za více než 86 000 zlotých.
- Taler Jana II. (1623, vévodství Falc-Zweibrücken).
- Taler Leopolda V. (1620).
- Patagonské mince a německo-holandské talery ražené v letech 1604 až 1641.
Celková hodnota tohoto malého pokladu činila asi půl milionu zlotých (asi 100 000 eur) – částka, která by otřásla každým bankovním účtem. Po registraci byly exponáty předány do úschovy Mazovském vojvodskému správci památek.
Proč je poklad tak drahý?
Především je nalezení mincí starých více než čtyři století v tak dobrém stavu skutečným zázrakem. Navíc se jedná o mince z nejrůznějších zemí, včetně Saska, Braniborska, Rakouska a Španělských Nizozemí, z nichž některé jsou tak vzácné, že se ani neobjevují ve standardních numismatických katalozích. Jako by toho nebylo dost, poptávka sběratelů žene ceny nahoru jako pěna, když otevřete láhev limonády.
Dalším detailem, který zvyšuje hodnotu mincí, je původ některých exemplářů. Například tolar Jindřicha III. Vazovského byl ražen v období rozkvětu polsko-litevské monarchie a má obrovský historický význam. Přidejte k tomu vynikající stav zachování a obtížnost hledání kompletních sad a výsledkem je šestimístná tržní hodnota a okamžitá pozornost muzeí a aukčních síní.
Jaký může být historický původ mincí?
Výzkumníci zvažují několik verzí. Nejzajímavější se jeví třicetiletá válka, konkrétně bitvy z roku 1655, kdy se švédská vojska střetla s polskou armádou. Duda považuje za pravděpodobné, že poklad po bitvě zakopal německý žoldák nebo že ho schoval obchodník a nevrátil se pro něj.
Možná se ztratily kvůli prosté chybě? Zdá se, že ne: 17 těžkých stříbrných mincí se nevejde do kapsy, aniž by si toho někdo všiml. Spíše se jedná o předem připravenou skrýš, možná improvizovanou mezi stromy Mazovska, na kterou otec a syn před výpravou zapomněli.
Jak si mince prohlédnout zblízka
Každý, kdo si chce tento poklad prohlédnout, aniž by musel letět, si může tuto informaci poznamenat. Asociace zapojené do projektu požádaly o zapůjčení exponátů na dvou klíčových místech: v Muzeu zářijové kampaně a v Modlinské pevnosti, které se nacházejí v regionu Nový Dvůr Mazovský.
Pokud bude výstava definitivně schválena, což je téměř jisté, stačí si zkontrolovat termíny oznámené těmito institucemi a naplánovat si návštěvu. A i když nebude snadné zopakovat osud Milevských, vždy se můžete projít lesem… pro případ.
