Celých 71 % Čechů tvrdí, že tráví čas se svou rodinou každý den. Za touto optimistickou statistikou se však podle sociálního průzkumu skrývá také obraz každodenního přetížení, stresu a absence společných rodinných zvyků.
Povinnosti, stres a nedostatek času – to je každodenní život mnoha rodin.
Trávit čas společně s celou rodinou není jen zdrojem radosti, ale především základem pevných vztahů a rodinného štěstí. Čas strávený společně posiluje emocionální vazby, vytváří prostor pro otevřenou komunikaci a lepší vzájemné porozumění. Společné aktivity – od každodenních jídel až po výlety – se stávají příležitostí k zábavě, učení a vzájemné podpoře. Pro děti je to také šance na sociální a emocionální rozvoj. Učí se zodpovědnosti, empatii a spolupráci, a blízké vztahy s rodiči mají pozitivní vliv na jejich sebevědomí a pomáhají jim lépe zvládat složité situace. Pravidelně trávit kvalitní čas společně je investicí do rozvoje pevných a zdravých rodinných vazeb. Rodina zůstává jedním z nejdůležitějších orientačních bodů pro Poláky – asi 71 % respondentů tvrdí, že tráví čas se svými blízkými každý den.
Výsledky průzkumu nenechávají žádné iluze
Na první pohled se jedná o obraz plný optimismu. Při bližším pohledu však lze vidět zjevný rozpor mezi fyzickou a emocionální přítomností. Jak ukazují průzkumy, téměř každý druhý Polák souhlasí s tvrzením, že nedostatek času a množství každodenních povinností jim brání budovat hluboké vztahy. Nejde již o otázku špatné organizace, ale o signál, že ve struktuře každodenního života nefunguje něco zásadnějšího. Problém se týká zejména mladých lidí (18–24 let), z nichž celých 58 % uvádí potíže se sladěním každodenních povinností a vztahů.
To může naznačovat, že mladé generace při vstupu do dospělého života čelí nejen tlaku každodenního života, ale také absenci podpůrných modelů a návyků v plánování rodinného života.
Další překážkou pro rozvoj rodinných vazeb je stres a přetížení každodenními povinnostmi – 51 % respondentů přiznává, že stres a únava mají negativní vliv na rodinné vztahy. Nejsilněji to pociťují mladí lidé a obyvatelé malých měst. Více než 70 % lidí ve věku 18–24 let uvádí, že únava a příliš mnoho věcí, které je třeba naplánovat, mají negativní vliv na jejich vztahy s blízkými. To může být důsledkem nejen tempa života, ale i hlubšího pocitu nejistoty, ve kterém žije mladá generace – čelí profesní nestabilitě, tlaku spojenému s nutností dosáhnout úspěchu a neustálé potřebě se přizpůsobovat. Navíc pouze 35 % rodin pravidelně plánuje společné trávení času, 51 % to dělá jen příležitostně a 14 % vůbec.
Stres i únava jsou faktory, které mohou vážně oslabit schopnost budovat blízké vztahy v rodině. I když trávíme čas společně, ne vždy je to kvalitní čas. Někdy nám chybí rytmus, organizace a pěstování společných zvyků, které posilují emocionální vazby. Proto je tak důležité podporovat rodiny v každodenním plánování a vytváření prostoru pro společné trávení času – také pomocí jednoduchých a dostupných nástrojů.
Absence dobrých rodinných zvyků znamená absenci emocionálních kotev.
Rodinné vztahy vyžadují nejen čas, ale i strukturu. Přitom asi 46 % respondentů tvrdí, že absence společných rodinných zvyků a denního režimu jim ztěžuje budování blízkých vztahů s rodinou na denní bázi. Tento problém je obzvláště citelný u mladých lidí, z nichž přibližně polovina vnímá nedostatek dobrých návyků jako skutečnou překážku pro vytváření rodinných vazeb.
Dobré rodinné zvyky dávají pocit rytmu a předvídatelnosti – vytvářejí rámec, ve kterém je snazší komunikovat, být si blízcí a spolupracovat. Právě ony pomáhají rodině být spolu každý den, nejen při zvláštních příležitostech. Když chybí, každý začne žít svým vlastním tempem – a je těžké dosáhnout skutečné blízkosti.
– zdůrazňuje psycholog.
Koho zajímá čas strávený s rodinou? Nejčastěji jsou to ženy – a právě ony jsou nejvíce přetížené
Téměř v každé druhé rodině (46 %) je to právě žena, kdo plánuje společný čas. To potvrzuje zavedené rozdělení rolí a velkou organizační zátěž žen. Pouze 23 % respondentů uvádí, že iniciátorem společných aktivit je muž. Znepokojující je také skutečnost, že celých 19 % respondentů přiznává, že v jejich rodině nikdo neiniciuje společné trávení času, což může vést k oslabení vztahů. Výsledky průzkumu ukazují, že mnoho rodin funguje bez jasných rodinných zvyků a bez rovného zapojení všech členů rodiny.
Může aplikace pomoci?
Vzhledem k těmto výzvám vyvstává otázka: mohou technologie hrát pozitivní roli při sjednocování rodiny? 44 % Čechů se hlásí k ochotě používat aplikaci, která by jim pomohla plánovat společný život a budovat vztahy, a mezi členy rodiny ve věkové skupině 25–34 let tento podíl dosahuje 54 %.
Moderní řešení mohou nejen zlepšit logistiku, ale také pomoci rodinám získat zpět kontrolu nad společným časem – plánovat společné aktivity pro jednotlivé členy rodiny, připomínat jim důležité události, usnadňovat komunikaci a dát každému členu rodiny možnost aktivně se podílet na životě svých blízkých – bez ohledu na věk nebo místo bydliště.
Technologie nenahradí skutečné vztahy – jejich základem je stále reálný svět, společná přítomnost a vědomí. Dobře promyšlené digitální nástroje však mohou tyto vazby podporovat, usnadňovat kontakt a připomínat nám jeden druhého – zejména v každodenním životě, který často nepřispívá k míru a blízkosti. Někdy lze v aplikaci vidět nejen funkčnost, ale i záměr pečovat o vztahy.
