Nová trojrozměrná mapa ukazuje horká místa a tunely vedoucí k sousedním superbublinám, které byly zřejmě vytvořeny supernovami a explodujícími hvězdami v raném stádiu.
V lokální bublině naší sluneční soustavy existuje záchranný tunel.
Skupina astrofyziků použila data přehledu celé oblohy eROSITA , který každých šest měsíců mapuje celou nebeskou sféru kolem Země, k vytvoření trojrozměrné mapy bubliny horkého plynu obklopující sluneční soustavu. Tyto údaje také odhalily něco překvapivého: něco, co se zřejmě jedná o „mezihvězdný tunel“ – kanál mezi hvězdami, který může spojovat bublinu sluneční soustavy s superbublinou v souhvězdí Centaura.
Naše sluneční soustava je obklopena takzvanou lokální horkou bublinou (LHB) – zředěným prostředím složeným z plynu zahřátého na miliony stupňů, který vyzařuje rentgenové záření. Vědci o této bublině vědí již nejméně pět desetiletí a její existence pomohla vysvětlit přítomnost relativně nízkoenergetického rentgenového pozadí.
Na základě údajů z přehledu celé oblohy eROSITA se skupině vědců z Institutu mimozemské fyziky Maxe Plancka (Německo) podařilo zaznamenat široký teplotní gradient v tomto bublině, která obsahuje jak horká, tak studená místa. Tyto teplotní změny souvisejí s minulými výbuchy supernov, které vedly k ohřevu a zvětšení bubliny, vysvětlují vědci .
Data však také ukázala přítomnost mezihvězdného tunelu – kanálu spojujícího bublinu sluneční soustavy s jinou bublinou umístěnou v souhvězdí Centaura, kde se nachází nejbližší hvězda ke Slunci – Proxima Centauri.
Mapa bubliny
eROSITA se nachází ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země, což mu umožňuje pozorovat vesmírný prostor kolem naší planety zpoza geokoruny Země a vyhnout se tak rušení od jiných signálů. „Data zveřejněná v tomto roce poskytují dosud nejčistší obraz rentgenového nebe, což z něj činí ideální nástroj pro studium LHB,“ říká Michael Young, výzkumník z Max Planck Institute a hlavní autor studie nedávno publikované v časopise Astronomy & Astrophysics .
Skupina vědců z Max Planckova observatoře již dříve zjistila, že hustota horkého plynu v oblasti LHB je relativně homogenní. V nové studii vědci rozdělili polokouli Mléčné dráhy na 2000 samostatných oblastí a analyzovali světlo z každé z nich. Porovnáním již známé hustoty s hustotou plynu v chladných, hustých molekulárních mracích na okraji LHB dokázala skupina vytvořit podrobnou trojrozměrnou mapu bubliny.
Data na této mapě odrážejí zřejmý teplotní rozdíl v LHB: galaktický sever je chladnější než galaktický jih. Mapa také ukazuje, že LHB se rozprostírá k pólům galaktické polokoule, což potvrzuje data shromážděná předchůdcem eROSITY, ROSAT, přibližně před třemi desítkami let.
Nová trojrozměrná mapa však odhalila něco dosud neznámého. „Nevěděli jsme o existenci mezihvězdného tunelu k Centauru, který vytváří trhlinu v chladnějším mezihvězdném prostředí,“ vysvětluje Michael Freyberg, další autor studie. „Tato oblast je dobře viditelná díky výrazně zvýšené citlivosti eROSITY a zcela odlišné strategii výzkumu ve srovnání s ROSATem.“
Síť tunelů
Kromě trojrozměrné mapy LHB vytvořil tým také seznam zbytků supernov, superbublin a prachu, který zahrnul do mapy, aby sestavil interaktivní trojrozměrný model kosmického okolí sluneční soustavy.
Vědci se domnívají, že Centaurův tunel v LHB může být ve skutečnosti součástí sítě tunelů horkého plynu, které vedou skrz chladný plyn mezi hvězdami. Tato síť je podle nich udržována vlivem hvězd v podobě hvězdných větrů, supernov, které znamenají smrt hmotných hvězd, a proudů vyvrhovaných nově vzniklými hvězdami.
Tyto jevy jsou společně známé jako hvězdná zpětná vazba a podle všeho prostupují celou Mléčnou dráhou a formují ji. Navíc bylo již dříve známo, že další tunel, nazývaný Velký pes, se táhne mezi BP a mlhovinou Gamma, vzdálenější superbublinou.
„Dalším zajímavým faktem je, že Slunce muselo vstoupit do BP před několika miliony let, což je velmi málo v porovnání s jeho věkem [4,6 miliardy let],“ řekl Gabriele Ponti, jeden z autorů. „To, že Slunce zřejmě zaujímá relativně centrální polohu v BP, protože se neustále pohybujeme po Mléčné dráze, je čistá náhoda.“
